« Úvod | Cameron Mitchell »

Bitva o Normandii


Bitva o Normandii zahrnuje vylodění v Normandii a následnou bitvu o tuto část Francie. Při vylodění spojenecké síly prolomily Hitlerův Atlantický val a znovu otevřely v severní Francii západní frontu. Na průběhu bitvy se projevilo několik faktorů — výhoda naprostého překvapení na straně Spojenců, jejich zdrcující převaha ve všech druzích zbraní a výborná příprava (vyvinuli velké množství zbrusu nových vyloďovacích technik) a v neposlední řadě i vážné nedostatky Atlantického valu, nízká kvalita jednotek, které ho měly bránit, a absolutní nepřítomnost Luftwaffe nad vyloďovacími plážemi a La Manche v první fázi vyloďovací operace.
I v dalších dnech si však Spojenci udržovali absolutní převahu na moři a výraznou (a místy i absolutní) převahu ve vzduchu. Spolu s nerozhodností Hitlera, který ještě několik dnů po dni D považoval akci za předstíranou (díky úspěšné spojenecké dezinformační kampani si stále myslel, že invaze bude provedena na Pas-de-Calais [pɑ də kalɛ] IPA) a nedovolil nasadit proti spojencům své nejsilnější jednotky, zcela vyloučilo úspěšné zničení spojeneckého předmostí. K Hitlerově porážce také napomohlo vysázení desetitisíců spojeneckých parašutistů po celé Normandii. Mezi nejznámější výsadkářské boje patří bitva o St. Mere Église, bitva o Pegasus Bridge, a ještě několik dalších vesnic.
Vylodění
Datum vylodění
Původní termín vybraný pro vylodění byl 6. června. Začátkem června se ale znatelně zhoršilo počasí, což nutilo k posunutí termínu. Zásadní posunutí data by ale znamenalo šanci, že se dříve nebo později informace o přípravě útoku dostanou k nepříteli, jelikož na území Velké Británie byli rozmístěni vojáci v táborech, kde čekali na nalodění. Vylodění bylo naplánované na dobu úplňku, kvůli letectvu a hlavně kvůli vysokému přílivu.
Na schůzce velitele Eisenhowera 5. června se řešila otázka, jestli se vojáci vrátí do táborů a nebo se bude pokračovat v započaté operaci. Hlavní meteorolog Eisenhowerova štábu generál Walter Bedell Smith navrhoval, aby se v invazi pokračovalo i přes špatné meteorologické podmínky. Nahrávalo jim také, že Němci na druhé straně kanálu nepředpokládali, že se spojenci pustí do invaze za nepřízně počasí, a tak si část velitelů vzala volno a odjela na rekreaci.
Francouzský odboj
Britská Special Operations Executive vytvořila plán zapojení francouzského odboje do vylodění. Zadala rozkazy týkající se rozsáhlých sabotáží železnic, komunikačních center, spojovacích drátů či elektrických rozvoden, což mělo paralyzovat schopnost Němců se v oblasti výsadku dorozumívat a pohybovat. Signál ke všeobecnému útoku sabotérů byl vyslán prostřednictvím pravidelného vysílání BBC z Londýna. I když byla tato zpráva správně vyhodnocena jako začátek invaze Josefem Götzem z německé rozvědky, odpovědný nadřízený nebral na zprávu ohled, jelikož Josef Götz varoval před invazí již měsíc předtím. Tehdejší varování bylo také oprávněné, ale operace byla kvůli špatnému počasí odvolána.
Vzdušné výsadky
Plán spojenců počítal s tím, že se jim podaří vybudovat bezpečné předmostí, ze kterého by mohli podniknout další mohutný útok, jímž by bylo vylodění hlavní části invazních sil. K tomuto účelu bylo potřeba zajistit vyloďovací pláže a znemožnit odražení invaze zpět do moře (což by znamenalo hlavně zastavení vylodění). Předpokládalo se, že Němci do oblasti vylodění začnou brzy stahovat posily, a to i v době, kdy budou ještě vojáci bojovat na plážích. Aby se zamezilo snadnému přesunu německých záloh, bylo rozhodnuto, že do týla Atlantického valu se vyšlou parašutisté, kteří obsadí strategická místa a znemožní tak nepříteli stahovat zálohy a seskupit síly proti invazním vojskům.
Ve večerních hodinách začali nad oblastí Normandie seskakovat spojenečtí parašutisté, kteří měli za úkol obsadit strategické křižovatky, mosty a vesnice.
Vylodění na plážích
Pláže, na kterých se spojenci vylodili, dostaly krycí jména, znějící (od západu k východu): Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. První dvě pláže tvořily sektor americké 1. armády, zbývající tři patřily do britského sektoru 2. armády (Juno byla kanadská).
Německé jednotky byly posléze zatlačeny od pláží a přinuceny k ústupu směrem na jih a východ. Veliká část z nich však byla zničena, a to buďto díky nepřetržitým útokům spojeneckého letectva, nebo díky Hitlerově sveřeposti (nedostaly zavčas povolení k ústupu).
Největší boje, které se proměnily v krvavá jatka, nastaly na pláži s krycím jménem Omaha kvůli nešťastné náhodě. Němci totiž v den vylodění nacvičovali obranu pobřeží".
Postup do vnitrozemí
První osvobozené město bylo Bayeux.

21.01.2009 | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se